Chci lásku // 1. kapitola

6. září 2010 v 20:17 | XoXo Graphic |  Chci lásku
No,asi se zase vracím zpátky do víe romantických a více reálnějších povídek.. :-D
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
...
Byla jsem pár týdnů po těžkém rozchodu se svým snoubencem Tomášem. Stále jsem se z rozchodu nemohla vzpamatovat. Moje 3roční dcerka Natálka se bohužel nedočkávala tak skvělé péče, jako když jsem byla s Tomášem. Celé dny jsem jen proležela. Ať už na zemi v depce nebo v posteli. Hlavou se mi stále honila slova, které mi Tomáš řekl, když mě opouštěl. ,,Niky, promiň..zamiloval jsem se do někoho jiného."
Tato slova mi stále zněla v hlavě jako stará známá melodie. Pořád jsem je slyšela, stále jsem si vybavovala ten moment. S péčí o Natálku mi momentálně pomáhá moje matka. Snaží se, jak jen může a já ji za to jsem velice vděčná.

Jednoho dne, kdy si lehký větřík pohrával s listy stromů, jsem se vydala si trošku vyčistit hlavu na vzduch. Potřebovala jsem vypadnout z toho místa, které mi neustále připomínalo Toma. Došla jsem na moje oblíbené, relaxační místo. Posadila jsem se na osamocenou lavičku pod velkým stromem a jen jsem zavřela oči. Vdýchala jsem čerstvý vzduch do plic a pokusila se o lehký úsměv. Jemný vítr nadhazoval moje hnědé delší vlasy a něžně hladil mojí hladkou, bohužel utrápenou pleť. Jak tak jsem se utápěla v uspokojivých myšlenkách, ucítila jsem na mé paži teplý dotyk. Opatrně jsem otevřela oči a na tváři se mi okamžitě objevil úsměv.
,,Miro," zašeptala jsem a vyskočila z lavičky, abych ho mohla lehce obejmout. Miro byl můj nejlepší přítel, který mi ve všem dokázal pomoct. Už od dětství jsme byli nejlepší přátelé a já na něm byla závislá. Nedokázala jsem si představit, že by nás dva někdy něco rozdělilo. Pak přišel zlom. Já si našla přítele, se kterým jsem byla šťastná a Miro se začal věnovat zpěvu a začal si budovat kariéru, ve které mu pomohla soutěž Česko Slovenská SuperStar. Miro na mě přestal mít čas a já čekala Natálku. Dost jsme se odcizili a málokdy si napsali zprávu nebo si zavolali. Poslední dobou už nedošlo ani tady k tomu. Po tak dlouhé době vidět zase Mira, byl pro mě opravdový balzám na duši. Pevně mě svíral a vtiskl mi letmý polibek do vlasů.
,,Nikolka, tak rád ťa zase vidím," usmál se.
Byla jsem šťastná. Cítila jsem se jinak. Jakoby všechny starosti, které jsem dosud měla zmizely. Když se mě Miro ptal, jak žiji a jak se mám, řekla jsem mu všechno. Že Natálka roste dobře, že maminka se dobře stará, že na tom nejsem dobře. Že Tomáš se mnou už není. Když jsem mu to vyprávěla, opět mě popadla šílená hysterie a já se málem složila. Miro mi pomohl, abych se v pohodě dostala domů. Uložil mě do postele a pohladil mě po vlasech.

Ráno jsem se probudila a podívala se směrem ke gauči, na kterém seděl Miro. Věnoval mi krásný ranní úsměv.
,,Ahoj princezná," zašeptal. Trošku unaveně, ale s úsměvem jsem pozdravila. Miro byl tak milý, že udělal snídani a dokonce se postaral o malou Natálku.
,,Mali by sme niekam vypadnúť. Dnes večer," usmál se Miro.
,,Miro .. já..nemyslím, že…"
,,Rezeroval som nám stôl," přerušil mě a prohrábl si vlasy.
Nakonec jsem na jeho nabídku kývla. Ještě odpoledne jsem zavolala mámě, že dnes večer si vyrazím s Mirem, aby pohlídala Natálku. Máma souhlasila a okamžitě přijela. Byla ráda, že jsem se konečně po těch týdnech dala dohromady. I já jsem byla ráda. S Mirem jsem se cítila dobře, uvolněně a moje starostlivé myšlenky se vyměnily za jiné. Za čerstvé a trošku naplněné energií.
S Mirem jsme nastoupili do jeho auta a konečně vyjeli do naší dříve velmi oblíbené restaurace.
,,Jako za starých časů," usmála jsem se a Miro mi úsměv oplatil.
"Chcel som aby si sa mala dobre," usmál se a položil jeho hebkou dlaň na mou ruku opřenou na stole. Pokusila jsem se o úsměv.
"Děkuju," zašeptala jsem a volnou ruku položila na jeho hřbet studené ruky. Usmál se.
"Tak prečo vlastne?"
"Kvůli jiné.." sklopila jsem oči.
"Ako len mohol? Ty si ta najlapšia priatel'ka akú mohol mať!"
"Nebyla jsem mu dost dobrá. Ani já, ani Natálka."
"Ja s tebú budem! V dobrem i zlem!" Pohladil mě něžně po ruce. Dokázala jsem zapomenout na to, co mě trápilo. S ním ano.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 miro-smajda-daily miro-smajda-daily | Web | 6. září 2010 v 20:34 | Reagovat

dík, že tentorkát jsem hlavní postava já :D:D krásnej dílek a už se těšim na další :* romantický ti sluší <3 :D

2 romancice33 romancice33 | E-mail | Web | 7. září 2010 v 17:02 | Reagovat

Tak to je náááááááááádherná povídka a už se moc těším na pokráčko !!! :-)

3 Lissa Lissa | Web | 7. září 2010 v 20:55 | Reagovat

krásná povídka! =) moc hezky se to začíná rozjíždět.. =) těším se na další pokračování.. =)

4 Lady-MisickQaA Lady-MisickQaA | Web | 7. září 2010 v 21:01 | Reagovat

Ááááh kráása :PP

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama