Dangerous driving - 21. kapitola

31. prosince 2011 v 0:34 | XoXo Graphic |  Dangerous driving
Adam procházel temnou ulicí. Věděl, kde přesně teď najde ty zoufalé fetky, kteří se svíjí v koutech z nedostatku drog. Určitě to tam od něj někdo koupí. Došel do ulice, která byla zrovna v nejlepších podmínkách. Smrdělo to tam chlastem, na zemi se válely odpadky různého typu, ale uspokojení pro Adama bylo to, že opravdu viděl několik bezbranných těl, které se válely po chodnících. Občas mu až hlavou proběhlo, že to, co dělá je přece naprostá hovadina! Dělá něco, za co jeho kamarád málem doplatil. Ale neviděl žádnou jinou možnost, jak rychle vydělat peníze, díky kterým by mohl Mirovi pomoct. Nechtěl ho dostat do dalších problémů s Benem a proto se pevně rozhodl, že toto bude nejlepší způsob. V uvozovkách. Procházel a díval se na ty lidi, kteří se tam válely a vybíral někoho, kdo to potřebuje ze všech nejvíc a proto bude ochotný dát nejvyšší sumu. Procházel tak dál a najednou se musel zastavit a zacouvat pár kroky zpátky. Odhadem asi šestnáctiletý chlapec seděl na zemi v rohu, nohy měl skrčené pod bradou, díval se do země a celý se klepal. Adam nejdříve polkl, poklepal si na kapsu a sedl si na bobek blízko k chlapci. Chlapec zvedl oči. Adam viděl něco neuvěřitelného. Velké hnědé oči, které ho momentálně hypnotizovaly a přímo volaly: "Pomoz!"
"Ahoj." pozdravil tiše Adam a podíval se na hubené ruce, kterými si chlapec objímal kolena. Zohavovaly je velké fialové modřiny. Chlapec neodpovídal, jen ho pozoroval. Nezmohl se ani na slovo, jak mu zuby drkotaly. "Neboj sa, bude dobre." šeptl Adam, rozhlédl se kolem, jestli není poblíž policie, která zrovna na této části hlídkovala nejčastěji, právě kvůli těmto lidem, které pak odvážela do zvláštních domů na léčbu. Když Adam zjistil, že je čerstvý vzduch, rukou sáhl do kapsy a vytáhl před chlapce sáček. Hned cítil, jak ho probobává několik pohledů lidí okolo. "Predám ti to." oznámil Adam. Chlapec si ho chvíli prohlížel a pak svýma slaboučkýma ručkama vytáhl z kapsy peněženku, ze které vytáhl né zrovna malé množství peněz. Adam pohlédl na jeho rozklepanou dlaň, kterou mu podával peníze a opatrně, aby mu neublížil si je vzal. Do ruky mu vložil sáček. Prudce se zvedl a aniž by něco řekl, odcházel z tohoto hrozného místa pryč. Nechtěl tu už být ani minutu, byl neuvěřitelně rád, že se toho zbavil. Cítil se tak... "lehce"...

Bylo okolo deváté hodiny večer. Naty ležela v tichém pokoji a dívala se do stropu. Přemýšlela. Kamarádka se jí už dlouhou dobu neozvala. Co se zase asi děje? Měla vážně strach. Jak se již zmiňovala Mirovi při romantické večeři, Karolínin táty se často opíjí. Její maminka umřela, když byla Karolína ještě malá. Od té doby to jde z kopce. Pokusil se jí znásilnit a proto se na pár dní nastěhovala ke své nejlepší kamarádce, Naty. Karolína se ale vrátila domů, protože věřila tomu, že už bude vše jako dřív. Tak jak to teda je? Nemohla se jí dovolat, na smsky nereagovala. Rozhodla se, že další den za ní zajde. Pak přemístila myšlenky a malinko se pousmála. I když jí dnes babička oznámila, že Šmajda, ten klučina, dostal podmínku a bude muset nějakou dobu zůstat doma, stejně nevěřila tomu, že by byl blonďák do toho nějak zapletený.
Z myšlenek jí vyrušilo lehké ťuknutí o okno a pak další, o trochu silnější. Nat vstala z postele, odrhnula záclonu u okna a podívala se ven. Stál tam Miro. Ani nevěděla proč, ale usmála se. Kývla na něho, čímž mu naznačila, aby počkal a tichými kromy se vyplížila ze svého pokoje a bytu ven. Měla chuť se k němu rozběhnout, skočit mu okolo krku... ale přesto jí úsměv malinko utuhl.
"Ahoj, Nat." usmál se Miro a zašoupal pravou nohou o zem.
"Ahoj, Miro." kývla k němu a pevněji se zabalila do svého kabátu, který měla přes lehkou košilku. Venku byla neuvěřitelná zima. "Co tu děláš?" zeptala se třesoucím hlasem.
"Chcel som ťa vidieť." odpověděl a pomalu k ní přicházel. Udělala pár krok dozadu, ale nakonec se nechala dohnat. "Je ti zima." podíval se, jak se choulí do kabátu a dlaněmi jí několikrát přejel po ramenou.
"Pozvala bych tě nahoru, ale..."
"...rad to prijmem." nenechal jí domluvit a jen se lehce usmál. Naty se otočila a Miro ji následoval.
"Tvoja babka už spí?"
"Ano, vzala si svoje léky." přikývla Nat a odemkla dveře od bytu. "Prosím, tiše."
Vyzuli se a pokračovali směrem do jejího pokoje.
"Tu je príjemne." široce se usmál a přešel k oknu. Pozorovala ho.
"Já..."
"Nič nehovor." otočil se zpátky na ni a přešel až k jejímu tělu. Zvedla hlavu a podívala se mu do očí. A zase to viděla! Zase viděla tu nádheru, upřímnost, tu něhu, ale zároveň vášeň, lásky k motorkám, rock ´n´ rollu!
"Já musím, mám tolik otázek." šeptla a očima překmitávala v těch jeho. Miro mlčel a očima sjel na její rty. Byly krásně plné, úplně toužily po polibku, aspoň malinkém...
"Nech." otočila hlavu na stranu, ale pak se na něho zpět podívala. "Jak ses sem dostal? Myslela jsem, že jsi v podmínce."
"Tu sa nič neutají!" ušklíbl se Miro. "Možno ťa bude zaujímať, že ja som to nebol."
"Já nevím, co na to říct..."
"Tak na to nič nehovor!" zopakoval Miro. "Som síce motorkár odtiaľ, ale niečo ako drogy by som nikdy neokúsil."
"Riskuješ." řekla Nat.
"Ako?"
"Máš podmínku. Měl bys být doma, určitě tě budou kontrolovat. A jak ses vůbec dostal z bytu, já..."
"Oknom." odpověděl s úsměvem, na tož se Naty taky trochu pousmála. "Chcel by som s tebou byť. Nechcem ti ublížiť, ani ti dávať drogy, nemám s tým nič společného, veríš mi?"
Naty sklopila oči, nic neříkala. Miro natáhl pravou ruku a pohladil ji po tváři. Momentálně se nezmohla na nic jiného, než na to, že se mu celá schoulila do náruče. Políbil ji do vlasů a hladil ji po zádech.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Choco Ladie Choco Ladie | Web | 31. prosince 2011 v 8:23 | Reagovat

Ten konec! To bylo kouzelný,dokonalý a prostě já nemám slov! Honem daší díl ;)

2 Michell4e Michell4e | 31. prosince 2011 v 13:15 | Reagovat

..oknem :D :D přímo to vidím... ta část s Adamem je perfektně napsaná.. až mi toho kluka začalo být líto..

3 romancice33 romancice33 | E-mail | Web | 31. prosince 2011 v 13:22 | Reagovat

Další díleček !! je to moc krásné :)

4 Tris Tris | E-mail | Web | 31. prosince 2011 v 15:05 | Reagovat

Úžasný....! Šup sem s pokračováním! ;)

5 grama grama | Web | 31. prosince 2011 v 17:00 | Reagovat

na blogu mám popisky ... http://grama.blog.cz/1112/popisky-happy-new-year-2012#komentare a v najnovovšom článku aj silvestrovské avatary :):) keď dosržíš pravidlá, môžeš ich použiť! :) Kto bude kopírovať bez zdroja, bez upozornenia nahlásim!!!

6 tinushqaaa tinushqaaa | E-mail | Web | 1. ledna 2012 v 15:07 | Reagovat

nemôžem sa dočkať na ďalší diel ! .. táto poviedka je úplne geniálna ! zbožňujem ju ! :)
Inak na mojom blogu po dlhej dobe pokračovanie poviedky Bude z toho láska ? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama