Červen 2012

Don't Close Your Eyes | 10. kapitola | Touha

29. června 2012 v 11:47 | XoXo Graphic |  Don't Close Your Eyes
Max seděl v obýváku na pohovce a znuděně přepínal kanály. Všude to byla samá telenovala. Unaveně odhodil ovladač stranou a podíval se na hodiny. Jen se pousmál a všiml si mobilu, který mu blikal. Ashley ho prozvonila, čímž Max pochopil, že je na cestě. Rychle se šel obléknout, protože měl na sobě jen boxerky. Vzal si bílou košili a když si zapínal knoflíčky, jen se pousmál a nechal si jich pár od shora rozepnutých, abych odhalovaly jeho hruď. Vyhrnul si rákavy a natáhl si světle modré džíny, které skvěle padly na jeho postavu. Prsty si vjel do vlasů a prohrábl si je, aby vytvořil mírný rozcuch. Cákl na sebe svůj oblíbený parfém a podíval se do zrcadla. Sám sebe musel chválit, jak úžasně se vyfikl.
Bytem se rozezněl zvonek. Jen slaboučký. Pousmál se. Líbilo se mu, jak šlo poznat, že je ostýchavý. Odbzučel ji a otevřel dveře. Opřel se o futra a čekal, až Ashley dorazí po schodech nahoru. Měla na sobě modro černé šaty. Byly tak krátké, že to Maxe hned provokovalo. Musel si skousnot spodní ret. Dostalo ho, jak horní částí prosvítá její černá podprsenka. Odkašlal si a podíval se výš, aby nebyl tak nápadný. Jeho oči se střetly s těma jejíma.
"Ahoj, jsem moc rád, že jsi přišla." řekl Max a natahoval ruce, aby se ji mohl dotknout. Políbil ji letmo na tvář.
"Ahoj, hrozně jsem se na tebe těšila," usmála se na něho a oplatila mu letmé políbení.
"Bože, vypadáš úžasně." řekl tiše a sjel ji znovu pohledem.
"Ty vypadáš úžasně." odpověděla a nemohla odtrhnout oči z jeho bílé košile. Opravdu se jí hrozně zamlouvalo, jak Maxovi dokonale padne na jeho vypracovanou postavu.
"No... tak nebudeme stát na chodbě." řekl a zatřepal hlavou.
"Ne nebudeme.." řekla rychle a společně se zasmáli. Max pootevřel dveře, aby mohla vstoupit. Hned se porozhlédla. "Ty jo, to se mi líbí."

Don't Close Your Eyes | 9. kapitola | Kosmetický salón

24. června 2012 v 13:13 | XoXo Graphic |  Don't Close Your Eyes
Max se vydal do salónu, ve kterém Ashley pracovala. Podíval se přes velké okýnko, které se nádherně lesklo a bylo i přes několik reklam vidět, jak se tam pohybuje. Zrovna seděla na okraji svého pultíku a četla si nějaký časopis. Max se pousmál a vešel dovnitř.
"Jé, ahoj" pozdravila ho a odložila časopis, aby ho mohla přivítat. Chytla ho za odhalená ramena. A políbila na tvář. Měl na sobě černé tílko a černé džínové kalhoty.
"Ahoj" oplatil ji pozdrav a taky ji políbil na tvář. Ucítil, jak nádherně voní. Ta vůně ho přímo dostala. Ashley se pousmála, když si všimla, že k ní přičichl.
"Tak jsem ráda, že jsi tady," usmála se a pobídla ho rukou, aby šel dál.
"Je to tu moc útulné," usmál se podíval se okolo, "tady bych se na sebe díval asi hodně dlouho," oznámil vážně a podíval se do každého zrcadla u malých stolečků. Ashley se hlasitě zasmála a založila si ruce na prsou. Sledovala, jak se mu tam líbí. Vzal si hřeben, který byl na stole a narychlo si pročísl vlasy. Pak se otočil na Ashley a usmál se. "A ty tu pracuješ sama?"
"Ne, ne, jen dneska," řekla a pomalými kroky šla k němu. "Stejně nemám dneska zákazníky, akorát jednu a ta je na půl jedenáctou," oznámila. Max přikývl a posadil se k jednomu stolečku na kosmetické křeslo, na kterém se začal točit. Ashley se zasmála a přešla až k Maxovi, kterého chytla za ramena a otočila ho tak, že byl k ní zády a čelem k zrcadlu. Díval se do zrcadla na Ashley. Prohrábla mu vlasy a dívala se na jejich délku. "Mohla bych ti třeba přistříhnout konečky." řekla a vzala pramínek jeho vlasů do svých prstů.
"Děkuju, ale nejlepší kadeřníkem jsi vždycky sám sobě," odpověděl s úsměvem.
"To máš pravdu," zachichotala se. "Ale tak třeba bych tě mohla nalíčit nebo třeba něčím namazat obličej, mám tu třeba hruškový krém a ten zjemňuje pleť." vysvětlila. Max se na ni v zrcadle usmál a zaklonil hlavu přes křeslo. Takže se jeho hlava dotýkala jejího bříška. Díval se na ni. Dneska jí to ohromně slušelo, to se mu líbilo. Měla své hnědé vlasy rozpuštěné, vzadu sepnuté menší sponkou. Dal jednu ruku za sebe a pohladil ji po vlasech. Mlčky ho sledovala do doby, než se otevřely dveře a vstoupila paní s blonďatými vlasy sepnutými do drdolu.

Don't Close Your Eyes | 8. kapitola | Tohle je mé království

21. června 2012 v 14:00 | XoXo Graphic |  Don't Close Your Eyes
Nikki a Lily seděly v kavárně. Na stole měly dvě kávy. Nikki měla stále na obličeji své tmavé brýle, přes které ale v tmavém přítmí kavárny nebylo vidět nic. Oči měla sklopené a sledovala pěnu na své kávě, jak pomalu mizí. Lžičkou kávu promíchala, ale oči nezvedla. Lily, která seděla naproti ji mlčky sledovala.
"Nikki, vážně si nejde nevšimnout tvé modřiny okolo oka," řekla opatrně. Nikki si povdzychla. "Víš, nechci ti do toho nějak zasahovat, ale možná by se ti ulevilo, kdybys mi řekla, co se stalo. On tě uhodil?" zeptala se, ale rychle sklopila oči, protože cítila, jak se na ni Nikki podívala. Nevěděla, jaký výraz měla, ale pohled ji pálil. Neodvodila si nic dobrého. "Promiň, jen se ptám."
"Na záněty očí trpím už dlouho," řekla tiše Nikki a napila se kávy.
"Aha, tak to potom všechno vysvětluje," odpověděla ironicky a sledovala reakci. "Tak je to samozřejmě tvá věc, jestli o tom chceš mluvit nebo ne, nutit tě nebudu." pokrčila rameny a vytáhla z kabelky peněženku. Nikki ji sledovala a mlčela. Párkrát zamrkala a všimla si, že Lily platí za obě. Chtěla něco říct, ale Lily ji hned zastavila.
"To je dobrý, ale už budu muset jít, ještě se stavím v mém ateliéru."
"Máš ateliér?" zvedla hlau Nikki, když si všimla, že Lily začíná vstávat ze židle. Ta se ihned posadila zpátky a mírně se usmála.
"Mám ho hned vedle domu. Když mám volnou chvíli, maluju tam obrazy. Někdy navrhuju modely, někdy kreslím krajinu, kterou si sama vymyslím a někdy v budoucnu bych chtěla zkusit i portréty nebo třeba něco kubistického."
"To je skvělý, vlastní ateliér, tý jo!" usmála se Nikki. "Hrozně bych se tam chtěla někdy podívat."
"Super, tak pokud máš čas hned, tak bys mohla jít se mnou."
"Bezva nápad," souhlasila Nikki a pomalu se začala zvedat. Uvnitř cítila, že s Lily pomalu ale jistě začíná zapomínat na svá trápení. Přehodila přes sebe tmavě modrý kabát a spolu s Lily opustily restauraci.

Don't Close Your Eyes | 7. kapitola | Odpolední volno

18. června 2012 v 16:38 | XoXo Graphic |  Don't Close Your Eyes
Lily procházela dlouhou chodbou s tmavě červeným kobercem a pak zatočila do prava, aby vyšla schodiště do druhého patra, kde měla vedoucí této módní agentury kancelář. Všimla si, že jsou dveře pootevřené, neměla v plánu nijak poslouchat, jen se opřela o zeď zády a znuděně se dívala do stropu. Hlavou jí běhalo tisíce myšlenek a slova, které zněly z kanceláře, se nedaly přeslechnout.
"Nikki, měla by sis odpočinout, určitě to budeme respektovat, ale přesto si myslím, že by sis měla zajít k doktoru, pokud máš problémy s očima," řekla tiše vedoucí, přesto její hlas nezněl tak, že by Nikki zrovna dvakrát věřila.
"Určitě zajdu, děkuju," odpověděla tichým hlasem Nikki. "Je to jenom pro dnešek, myslím, že už zítra budu ok, snad..." V jejím hlase byl slyšet smích. Vedoucí si hlasitě povzdychla.
"No dobře, tak hlavně, aby to brzy bylo v pořádku, nezapomeň, že nová kolekce je pro nás všechny moc důležitá."
Chvíli bylo ticho. Lily pohnula hlavou, aby mohla malinkou škvírkou nakouknout dovnitř, ale v tu dobu se otevřely dveře a stála v nich Nikki.

Don't Close Your Eyes | 6. kapitola | Něco není v pořádku

15. června 2012 v 12:08 | XoXo Graphic |  Don't Close Your Eyes
Max se ráno usmíval nad svým šálkem čaje. Lžičkou si ho opatrně míchal a culil se nad Lily, která zmateně lítala po bytě s kartáčkem v ruce a snažila se posbírat všechny své věci, které potřebuje do práce.
Max otevřel magazín, který ležel na stole a podíval se hned na první dvojstránku, na které byl článek o Nikki. Mírně se zašklebil a sjel ji pohledem. Byla opravdu krásná. Její světle hnědé vlasy byly vlnité a spadaly jí až na prsa. Byly mírně rozevláté a na těle jí visela jen průhledná pláštěnka, která byla tmavější v oblasti prs a rozkroku. Max se podíval na přibíhajíí Lily, která měla pastu všude možně po puse a zmateně se dívala okolo.
"Co hledáš?" zeptal se stále s úsměvem Max. Lily se na něho vyčítavě podívala.
"Chtěla jsem dneska Nikki v práci ukázat pár svých obrázků, které jsem namalovala. Víš s těma modelama," řekla téměř zoufale. "Vůbec nevím, kam jsem to mohla založit."
"Být tebou bych si nejdřív utřel tu pastu kolem pusiny. Jsi opravdu k sežrání, o to nejde. Ale málo ti rozumím," ušklíbl se a Lily ho div nepropíchla pohledem.
"Podívám se ještě v pokoji," zamračila se a Max se jen pousmál a dál zíral do časopisu.
Po chvíli se podíval na svůj mobil a přemýšlel, že by dal dnes přednost rozvíjení své nové známosti a vykašlal se na dnešní přednášku ve škole. Jen se pousmál a vzal do rukou mobil a začal vyťukávat smsku, kterou poté odeslal Ashley.
"Ahoj Ashley, myslíš, že by dnes bylo možné vidět tě? Zvu tě na zmrzlinu, odmítnutí neberu. Max"
Všiml si Lily, která si odešla odplivnout do koupelny a konečně s mírným úsměvem vešla do kuchyně.
"Komu jsi psal?" zeptala se zvědavě, ale na tváři ji stále vládl roztomilý úsměv. Max na ni mrkl jedním okem a podíval se na hodinky.
"Myslím, že bys už měla jít."
"No jo." stále se usmívala a oblékala si přes ramena béžový kabátek. Max si očkem všiml, že mu zablikal mobil, tak hned natěšeně otevřel zprávu.
"Ty zapékáš školu? Kvůli mně si vážně nemusel, ale na zmrzlinu půjdu moc ráda, pracuju v kosmetickém salónu na konci ulice města. Vyzvedni mě. Ashley"
Max se pousmál, vítězně si promnul ruce a znovu se začetl do svého časopisu.

Lily vstoupila do módní agentury a pozdravila mladou slečnu u okýnka recepce. Porozhlédla se po velkém place. Postávalo tam pár lidí a dívali se na letáčky vyvěšené na zdech. Byl na nich rozpis různých přehlídek a nově obdržených kolekcí.
Lily vyšla schody do prvního patra a zamířila do své místnosti. Už tam seděla asistentka, která si prohlížela pár vzorků látek. Lily své papíry s náčrtky, které držela v rukou, položila na malý stoleček a s úsměvem pozdravila.
"Ahoj Lily, nečekala jsem tě takhle brzo," usmála se astistentka a odložila kartonek.
"Nějak jsem byla natěšená," oplatila úsměv a naklonila hlavu, aby viděla na vzorky.
"Na to pak prosím tě mrkni, dneska to přišlo, zdá se mi to celkem kvalitní, hlavně tady ta první řáda."
"Dobře, pak se podívám," přikývla s úsměvem a dívala se, jak asistentka odchází z mísnosti. "Eh, Nikki tu ještě není?" zeptala se opatrně, asistentka na ní pohlédla.
"Většinou chodí brzy, ale asi si dneska trochu déle zdřímla," odpověděla, ale na čele měla mírnější vrásky. Obávala se o Nikki už delší dobu. Vycítila, že něco není v pořádku.
"Aha," sklopila Lily oči a podívala se na své desky. "Přinesla jsem na ukázku pár návrhů, které jsem namalovala. No, ve volném čase se věnuju umění a vlastním takový menší ateliér. Napadlo mě i něco ohledně módy, tak jsem chtěla, jestli bychom to pak neprobraly třeba..." řekla nejistě.
"Dobře, tak počkáme, až dorazí Nikki a podíváme na to." mrkla asistentka a zavřela za sebou dveře. Lily se cítila najednou divně. Poznala, že se něco děje.
Lily seděla na křesílku a prohlížela si vzorky látek. Přejížděla po nich prstem a usmívala se. Na dotyk byly moc příjemné. Představovala si, jak takhle příjemnou látku má na sobě Nikki. Měla úžasnou postavu. Začala si předkreslovat v hlavě, jak by asi z těch látek mohly vypadat šaty. Napadly jí krásné, krátké večerní šaty v černé barvě. Vytáhla si papír, na který začla pomalu črtat proporce.
Uslyšela slaboučké zaklepání a všimla si, jak někdo nakoukl. Byla to Nikki.
"Jéé, ahoj," usmála se Lily a odložila tužku, aby se mohla postavit. Všimla si brýlí, které měla Nikki nasazené na obličeji.
"Ahoj, už je tu Jane, asistentka?"
"Jasně, před chvílí odešla," zamračila se Lily. "Stalo se něco?"
"Vůbec ne," pokusila se o úsměv a přivřela dveře. Lily slyšela jen klapání podpatků, které se ozývaly chodbou.

"A já si dám jahodovou," usmála se Ashley. Max s úsmvěm přikývl a zaplatil za jahodovou zmrzlinu pro Ashley a za vanilkovou pro sebe. Převzal kornoutky a jeden z nich podal Ashley. "Děkuju," usmála se. Pomalu vyrazila městem. Max měl jednu ruku v kapse a ve druhé držel zmrzlinu. Ashley si jednou rukou přidržovala kabelku a ve druhé držela svou zmrzlinu. "Takže ty nebydlíš sám..." řekla tiše. Max se usmál a pomalu zavrtěl hlavou.
"Bydlím s kamarádkou," odpověděl.
"Hezká?" zeptala se a pohodila nenápadně okem. Max se maličko uculil.
"Všechny ženy jsou přece nějakým způsobem hezké. I ty jsi moc krásná," řekl tiše a posadil se na lavičku, která byla na zastávce autobusu
"Děkuju, ale nemyslím si."
"Někdy je vnitřní krása mnohem víc než vnější, ale myslím si, že ty si nemáš na co stěžovat." pousmál se a zatěkal ji očima po obličeji. Opravdu se mu líbila. Hnědé vlasy, lehce natočené. Jen mírný make-up na tváři, výrazný úsměv ji dělal mnohem krásnější, než je obyčejně.
"Červenám se," zamumlala a sklopila oči. Max se jenom pousmál a podíval se do dálky. Všiml si známého člověka, který si to k nim mířil.
"Kristepane!" protočil oči Max. Dorazil k nim člověk s rozsuchem na vlasech, jeho vlasy byly oříškově hnědé a měl krásně modré oči.
"Nazdar kamaráde!" pozdravil Maxe s poplácal ho po rameni.
"No nazdar," uculil se ironicky Max a podíval se na Ashley, která se postavila a prohlížela si neznámého. "Tohle je Robert, kamarád." dodal Max a podrbal se za hlavou. "A tohle je Ashley."
"Tu teď pícháš?" zeptal se Robert se zvednutým obočím a lízl si nezdvořila Maxovy zmrzliny. Jen se trapně zatvářil a hodil omluvný výraz na Ashley, která se jemně culila. "Kámo, musíš mi pak všechno říct, jasný?! Dneska večer se stavím," mrkl Robert a naposledy si prohlédl Ashley. Líbila se mi a on si myslel, že se líbí i jí. "Bacha, abych ti ji nepřebral, je fakt kus," pošeptal Maxovi do ucha a Ashley se hlasitě zachichotala. "Tak večer, čekej mě," řekl a podíval se na Ashley, která se stále chichotala. "Naviděnou, krásná dámo." rozloučil se a vyplázl na Maxe jazyk. Ten jen protočil oči a přál si propadnout se do země ...

Don't Close Your Eyes | 5. kapitola | Zasloužíš si štěstí

9. června 2012 v 22:54 | XoXo Graphic |  Don't Close Your Eyes
Dereck ležel na pohovce v obýváku a četl si knížku. Naštvaně pokoukával na hodiny na mobilu a už několikrát měl chuť vytočit Nikkčino číslo. Nechápal, co v poslední době asi tak dělá špatně, že se mu jeho Nikki neustále odcizuje. Začínal si už myslet, že je jí lépe v práci než u něho. Dnešním večerem si chtěl vyžehlit všechny špatné věci, které ji v poslední době udělal. Věděl o tom, že to přepískl, ale říkal si, že kdo to občas vlastně nepřepískne. Bral to jako normální věc, normální běžnou věc.
Slyšel, jak klíče v zámku tiše zachrastily. Jeho celé tělo se napjalo a mobil opatrně položil na stůl. Vstal z gauče a jeho kroky směřovaly na chodbu. Sledoval Nikki, jak se v krátkých šatech ohýbá, aby si vyzula své vysoké boty. Snažila se být potichu. Počítala s tím, že Dereck už bude spát.
"Ahoj lásko," pozdravil ji, opírající se o práh. Nikki se maličko vylekala, přesto nahodila úsměv.
"Ahoj, ty ještě nespíš?" Dereck zvedl jedno obočí.
"Čekal jsem na tebe," řekl a pomalými kroky se k ní přibližoval. "Dlouho jsme si neudělali krásný večer, co říkáš?"
"Máš pravdu, ale jsem neuvěřitelně unavená." udělala krok dozadu, ale Derick ji pevně chytl za holá ramena a přitáhl si ji k sobě. Odtáhla se od něho a zamračila se. "Já zítra vstávám, opravdu nemůžu," snažila se mu vymanit.
"Ale no tak sluníčko. Připravil jsem nám koupel a ustlal pelíšek, neříkej, že to nechceš." Nikki si povzdechla. Nechtěla dělat zbytečné problémy a nechtěla přijít druhý den do práce s monoklem. Nevěděla, jestli tohle vydrží, ale říkala si, co ji vlastně zbývá. Kéž by tak mohla na pár někam vypadnout, pomyslela si.

Max dorazil domů. Tiše odemknul a na chodbě si vyzul boty. Pousmál se, když viděl, že Lily už je doma. Slyšel, jak vedle v pokoji něco šramotí, proto přiotevřel dveře. Lily se ihned otočila a věnovala Maxovi úsměv.
"Už jsi doma? Myslela jsem, že budeš spát u nějaké kočky," zamrkala a vyplázla na něho jazyk.
"Jasně, u tebe," vyplázl ho zpátky a objal ji zezadu okolo pasu, "jak ses měla?" Lily se pousmála a otočila se na něho. Prohrábla mu bohaté blonďaté vlasy a políbila ho na čelo.
"Já jsem se měla moc dobře, Nikki je úžasná." Max se spokojeně usmál. Byl rád, že je Lily šťastná po tom, co všechno zažila.
"Ani nevíš, jak jsem za tebe šťastný," řekl tiše a přitiskl si ji blíž ke svému tělu. "Zasloužíš si být konečně šťastná."
"Byla to jen večeře," svraštila čelo, Max přikývl. "A co ty? Byl jsi za Oliverem?" Max pokývl hlavou. "A?"
"Nic, byla tam celkem nuda." usmál se a uhnul pohledem tak, aby se Lily nedíval do očí. Lily se vyčítavě podívala a dvěma prsty mu zvedla bradu.
"Né! Tys někoho potkal, co?" zasmála se. Maxovi se povytáhly koutky, ale snažil se úsměv maskovat. "Povídej!" vybízela ho. Max se vymanil z objetí a pomalými kromy přecházel ke dveřím.
"Nechci o tom zatím mluvit, poznali jsme se teprve dneska, jen jsme kecali, nic víc."
"Strašně ti to přeju!" vyjekla Lily s úsměvem.
"Děkuju, tak dobrou," mrkla na ni. Lily se usmála a pokývala hlavou. Jakmile Max zavřel dveře, znovu se vrhla do své postele a spokojeně s úsměvem začala upadat do říše snů. Těšila se zítra do práce...

Dereck pokládal Nikki na postel. Znechuceně se dívala a doufala, že to Dereck pozná a nechá ji alespoň dneska na pokoji. Dělal, jakoby to snad neviděl. Nebo to možná nechtěl vidět. Dereckovy rty, které se dotýkaly jejího krku, ji přímo znechucovaly milování s ním. Nesnášela to. Pevně zavřela oči a snažila se myslet na něco jiného. Myslela na svou novou kamarádku, kterou dnes trochu blíže poznala na večeři. Těšila se, až se s ní zase zítra sejde v práci a popovídají si. Přemýšlela, že by mohla někam odjet, vzít nějakou nabídku z těch tisíců, které dostávala a odjet daleko. Aby ji už nikdy nenašel a nedotýkal se jí. Pořád ale cítila, že ho miluje, možná by se ještě mohl změnit, kdyby si o tom spolu promluvili.
Cítila, jak jeho ruka zajela pod její kalhotky, kde ji začal dráždit. Kousla se do rtu a snažila si to užívat.
"Líbí se ti to kočko?" zeptal se Dereck.
"Ano," řekla tiše a zadržovala slzy.
"Neslyšel jsem!" zvýšil na ni trošku hlas.
"Ano!" zakřičela tak, aby to slyšel a dal jí na chviličku pokoj.
"Křič to hlasitěji, pořád dokola!" pobízel ji. Jen zavrtěla hlavou a otočila se do polštáře, čímž ho od sebe maličko odehnala. "Jo takhle, kočička by to ráda zezadu," pousmál se a začal si rozepínat kalhoty. Nalehl na ni zezadu a pomalu jí vniknul do zadečku. Nikki se kroutila, snažila se vymanit se mu. Křičela, aby přestal, ale dostala to, co nechtěla... schytala několik ran přes obličej a záda. Jediné, co si přálo bylo, aby to skončilo. Měl by se změnit Dereck nebo něco dělá špatně snad ona?

Don't Close Your Eyes | 4. kapitola | Báječná večeře

6. června 2012 v 18:29 | XoXo Graphic |  Don't Close Your Eyes
Pomalými kroky a se širokým úsměvem kráčel k hnědovlasé dívce, která sama posedávala u stolu. Sledovala ho očkem a rty se jí začaly rýsovat do jemného úsměvu. Stydlivě sklopil oči a odsunul si židli naproti, aby se mohl posadit.
"Max." usmál se na ni.
"Ashley, díky za drink." přikývla a pozvedla sklenici. Poté se napila. Všímal se, jak se její plné rty dotkly sklenice. Podrbal se za krkem a sklopil oči. Všiml si Olivera, který k nim přicházel a postavil před Maxe pivo. Ten jen přikývl. Oliver jedním okem mrknul a znovu odcupital pryč.
"Ehm, takže," snažil se Max nějak navázat konverzaci. Ashley ho s úsměvem sledovala, "jsi tak sama." řekl nakonec.
"Chodím sem celkem často, ale už asi ne za stejným účelem, jako tomu bývalo dřív, co ty?"
"Jednoduše mě to doma nebaví," pousmál se a prstem objížděl sklenici svého piva. "A taky si myslím, že je asi čas si najít nějakou známost, co myslíš?" mrkl na ní a poté se napil ze své sklenice.
"Čas na známost. Máš pravdu," pousmála se a hodila krátkým očkem po Oliverovi...

V restauraci, do které přišla Lily s Nikki nebyla moc plná. Sedělo v ní jen pár zamilovaných párů a jeden u okna, který slavil nějaké výročí. Lily se pousmála a přehodila si svůj černý kabátek přes židli, na kterou se poté posadila. Nikki se posadila naproti a vytáhla si kosmetické zrcátko, aby si zkontrolovala make-up. Lily se usmála.
"Vypadáš výborně, nemusíš se pořád kontrolovat."
"Asi je to už závislost," odpověděla Nikki a schovala si zrcátko do kabelky.
"Něco k pití, dámy?" usmál se na ně číšník v kostýmku.
"Já si dám jen vodu," řekla Nikki a podívala se na Lily. Ta jen přikývla.
"Dobře, tak dvakrát vodu."
"Tos nemusela, pokud máš ráda něco silnějšího tak..."
"Ale ne, já nepiju." zavrtěla hlavou Lily. Nikki jen tiše kývla hlavou. "Tak se podíváme, co tu máme," posumála se Lily a otevřela jídelní lístek. Nikki otevřela ten svůj a začaly si vybírat.
"Takže... ten tvůj spolubydlící... ten..." zamyslela se a nemohla si vzpomenout na jeho jméno.
"Max" doplnila ji Lily s úsměvem.
"Jasně," plácla se jemně rukou do čela, "promiň, nějak mi to jméno vypadlo." začala se smát.
"To je v pořádku." přikývla Lily. Číšník před ně zatím postavil dvě neperlivé vody, které si objednaly.
"Tak.. a něco k jídlu už byste měly?"
"Já si dám ty zapečené těstoviny," řekla Lily.
"Dám si to taky." zasmála se Nikki a podala oba jídelní lístky. Obě se začaly hlasitě smát. "Takže... ten Max. To je tvůj přítel?" zeptala se opatrně.
"Ne, není," odpověděla s úsměvem Lily.
"Aha, já si myslela, že jo." napila se své vody.
"Né," mávla rukou. "To ne. Nic mezi námi není."
"Ale je to docela pěknej chlap." reagovala Nikki.
"To je, ale nic pro mě."
"Aha." přikývla tiše.
"A ty máš přítele? Máš, viď?"
"Mám." odsouhlasila. "Ale... no. Už to není, co bývalo."
"Problémy?"
"Tak nějak." řekla tiše Nikki a sklopila oči. Lily cítila, že se jí trochu ulevilo, ale nadruhou stranu vycítila smutek, který zavládl a přišlo jí to líto.
"Nechtěla jsem..."
"To nic." mávla rukou a nasadila zpátky úsměv. Restaurace se začala pomalu vylidňovat. Holky sledovaly, jak jeden po druhém opouští restauraci, až tam zůstaly jen ony dvě a jeden pár sedící u okna, který si něco zamilovaně šeptal. Lily se na ně podívala, sklopila oči a vzdychla. Nikki se tím směrem taky podívala a pak se pousmála.
"Copak ?"
"Ale nic..." zavrtěla rychle hlavou a trochu se odsunula od stolu, aby přicházející číšník před ně mohl postavit jídlo.
"Dobrou chuť, holky," mrkl na ně a s úsměvem odcházel. Lily se usmála na Nikki.
"Dobrou chuť."
"Tobě taky dobrou chuť," oplatila Nikki úsměv. "..A ten Max on má někoho?"
"Nějak moc se zajímáš!" zasmála se Lily.
"Nevím, jen vidím, že jsi taková smutná když vidíš zamilované páry. A myslím, že ty a ten Max byste se k sobě docela hodili."
"To určitě ne," mávla rukou Lily. "Jsme už dlouhodobě kamarádi a on mi v poslední době dost pomáhal, co se týká mýho života." řekla Lily a podívala se na Nikki, která zvedla obočí.
"Něco vážnýho?"
"Celkem jo, ale nebudeme si kazit večer, jednou ti to možná povím, radši mi řekni, jak ses dostala k modelingu, jsi tu nejlepší ve městě." zeptala se zvědavě Lily. Nikki si povzdychla a začala vyprávět, jak jako malá vždycky obdivovala ženy v časopisech a ženy na molech, které předváděly prádlo. Holky kecaly hodně dlouho. Bylo už skoro okolo půl dvanácté večer, když Lily zaplatila za obě večeři a spokojeně opouštěly restauraci. Byla to pro ně báječná seznamovací večeře.
Když Lily došla domů, všimla si, že Max tam ještě není. Napadlo jí, že je asi u Olivera. Osprchovala se a zalezla do postele. Myslela stále na to, jak se jí dnešní večer vydařil a na to, jak se ráno těší do práce, až ji zase uvidí.

Max doprovázel Ashley domů. Výborně si sedli, pokecali o všem možném. Ashley mu pověděla, že s Oliverem se dříve často stýkali, vše ale bylo nezávazné. Ona ho hluboce milovala a stále miluje a nemůže se toho nijak zbavit, ani si najít žádnou známost. Maxe překvapilo, že by Oliver takhle využíval tak nádhernou holku jenom na sex.
"Holka jako ty si zaslouží nějakou lásku..." řekl Max do ticha a zastavil se, protože byli před domem, kde Ashley bydlela.
"No, to máš asi pravdu, jen ji najít," povzdechla si. Max sklopil hlavu a díval se na svoje boty. "No každopádně ti děkuju za krásný večer, bylo to úžasný, tak doufám, že se ještě někdy uvidíme?" řekla nejistě. Max zvedl oči a pousmál se.
"Chtěla bys?" rozzářil se. Ashley se usmála.
"Moc bych chtěla."
"Dobře, tak kdyby něco, tak mi dej tvé číslo a já se ti ozvu hned, jakmile nebudu mít školu." řekl Max a Ashley přikývla a spokojeně mu nadiktovala své telefonní číslo. "Jsi úžasná, moc děkuju i já."
"Za nic Maxi, tak ahoj."
"Ahoj." rozloučili se a Max se ještě chvíli díval za Ashley, jak odchází do svého baráku. Podíval se na číslo, které mu nadiktovala, pousmál se a zamířil domů ...

Don't Close Your Eyes | 3. kapitola | Nová známost

2. června 2012 v 13:24 | XoXo Graphic |  Don't Close Your Eyes
Lily stála před zrcadlem a rozčesávala si své dlouhé hnědé vlasy. Max, který ležel na posteli, si četl svůj oblíbený časopis, ale stále ji jedním očkem pozoroval. Začal si broukat nějakou známou písničku a odložil časopis stranou. Lily se na něho otočila a usmála se.
"Dobrý?"
"Vypadáš výborně" usmál se Max.
"Děkuju" oplatila mu úsměv a posadila se na okraj postele. Max se k ní přisunul a objal ji zezadu.
"Pořádně si to užij," zašeptal ji od ucha.
"Jsi hodný, děkuju. Ale taky prosím neseď doma a běž se někam pobavit," odpověděla Lily a otočila hlavu tak, aby mu viděla do očí.
"Neboj se, půjdu se mrknou za Oliverem," pousmál se Max a Lily mlčky přikývla.

Vyšla z bytu, otočila, aby za sebou zamkla a cítila, jak ji někdo silně chytl za ramena. Rychle sebou škubla a pak se usmála.
"Ahoj, doufám, že nevadí, že jsem ti šla naproti," omluvně se zasmála Nikki.
"Jé, ahoj... vůbec ne. Totiž... jak jsi mě našla?"
"Poptala jsem se známých z práce," zašklebila se.
"Oh, no jasně." usmála se Lily. "Ale děkuju, aspoň nepůjdu tak sama."
Nikki přikývla a spolu vyrazily do jednoho klubu ...

V klubu u Olivera bylo celkem narváno. Max dorazil a usmál se, protože jeho obvyklé místo u baru bylo volné. Hned se tam posadil a lokty se opřel o barový pultík. Porozhlédl se kolem a viděl Olivera v pracovním kostýmu, jak lítá od jednoho k druhému a roznáší sklenici s alkoholem. Max se opět podíval před sebe a nakonec se zvedl, postavil se za bar a do vysoké sklenice si začal nalívat pomerančový džus.
"Čus kámo, ani nevíš, jak jsem rád, že jsi mě vystřídal," zasmál se Oliver a unaveně se posadil na barovou židli.
"Koukám, že dneska honička, přišel jsem včas," zazubil se a napil se své sklenice džusu.
"No jo, co že nejsi někde s Lily?" zeptal se Oliver a zvedl jedno obočí.
"Ta šla na rande," ušklíbl se Max a dolil si sklenici.
"Ale to ne. To si děláš legraci," hodil po něm vyčítavý pohled. "Ty dřív, než něco uděláš, tak to udělá někdo za tebe."
"No jo," pokýval Max s lehkým úsměvem. "Já jí to přeju. Je krásná, mladá, aktraktivní..."
"Jasně a dál bys mohl jmenovat do konečna, líbí se ti, tak proč pořád se chováš jako kdybys byl na gay, vole." žďuchnul ho do ramene. Max se na chviličku zamyslel. Věděl, že má Oliver asi pravdu. Jen pokrčil rameni. "Neříkej mi, že když se svlečeš do půl těla a projdeš kolem takové kočky, tak to s ní ni neudělá."
Max se hlasitě zasmál "To nevím, Olivere, vážně nevím. Ale prostě tady je to ztracený. U Lily nemá cenu nic zkoušet."
"Nechápu proč. Je snad lesba?" zeptal se se smíchem. Max mlčel. Oliverovi rychle zmizel smích z tváře. "Počkej, to ne! Ona je fakt lesba? Maxi!" drbnul do něj a stále udržoval svůj překvapený výraz.
"Jo, je," přikývl Max a snažil se nahodit výraz v pohodě.
"No moment. Tak já si představoval, že šla dneska na rande s nějakým chlapem, který je aspoň o tisíc procent hezčí než ty, když už ty ji teda v tom případě nepřitahuješ a ty mi řekneš, že je s nějakou ženskou?"
"Je to tak." pokrčil znovu ramenem. "Hele, Olivere. Tohle nemá cenu probírat. Prostě je a tečka. Nehodlám ji nějak se snažit přeorientovat nebo tak. Ona je už asi odmala taková, nevím."
"Jsem myslel, že jí nějak ten otev ubližoval, myslíš, že proto je lesba?"
"Myslím, že asi jo. Moc se o tom nebaví a ani já nechci, tak už to pochop, že s ní nikdy nebudu." Oliver se na chvíli zamyslel a pak hodil očkem po brunetce, která seděla u okna úplně sama a popíjela kofolu.
"Vidíš ji?" zeptal se Oliver.
"Koho?"
"Tu brunetku támhle. Jmenuje se Ashley." zašeptal mu do ucha. Max se ušklíbl. "Je tu úplně sama a určitě by uvítala společnost, takže mám nápad." mrkla na něj.
"Olivere né!" zakňučel Max se štěněčím výrazem a jen sledoval Olivera, který do sklenice nalil Mojito a už to mířil ke štíhlé pohledné hnědovlásce. Chvíli pozoroval, jak se s ní Oliver baví, když před ní postavil sklenici a když se vracel zpátky, Ashley na Maxe mrkla. Jen se pousmál a otočil hlavu zpátky k baru. "Co to mělo znamenat?" zeptal se smíchem Olivera, který si promnul ruce a dal si je v bok.
"Řekl jsem jí, žes jí to objednal," mrkl Oliver na Maxe. Ten jen s úsměvem zavrtěl hlavou. "Tak běž za ní, ne? Na co čekáš?"