Jednorázovka: Dravý romantik

10. října 2012 v 21:00 | XoXo Graphic

WARNING!!

...asi nemá cenu psát, protože si to beztak rozkliknete tak i tak a zase tak příšerně erotické to není, prostě normální běžný dá se říct. Nudila jsem se tak vychází tahle jednorázovka. Třeba se bude líbit...

Seděla jsem na gauči a dívala se na film, který zrovna běžel v televizi. Pustil ho můj nejlepší přítel Miro, který byl mou oporou už několik let. Mohla jsem mu říct cokoli, se vším se svěřit. Vždycky mi dokázal pomoct.
V rukou jsem svírala malý bílý polštářek a sledovala děj filmu, ačkoli jsem ho ani ze špetky nevnímala. Byla jsem zklamaná, uplakaná. Chtěla jsem od všeho utéct a byla jsem ráda, že díky Mirovi můžu.

Měla jsem trvalý vztah, který měl před dlouhoočekávanou svatbou, ale v poslední době se vše hroutilo jako domeček z karet. Už dávno to nebylo tak, jako na samém začátku, když jsem byla bezhlavě zamilovaná. Přesto, že jsme s Mirem byli nejlepší kamarádi, nikdy nezapomenu na Mirův smutek v očích, když jeho štíhlé dlouhé prsty svíraly svatební oznámení.
Uslyšela jsem kroky, pootočila jsem hlavu a podívala se na Mira stojícího u dveří. Vysoký, štíhlý, vysportovaný blonďák oděný v černé košili s vyhrnutými rukávy, která perfektně zvýrazňovala jeho vypracované tělo. V rukou svíral dvě skleničky a flašku červeného. Momentálně pro mě ztělesňoval rockerského anděla. Pousmála jsem se a trochu si poposedla, aby se mohl posadit vedle mě na prostorný gauč. Pokaždé, když se posadil vedle mě, musela jsem si neustále namlouvat, že nikdy mezi námi nebude nic víc než přátelský pokec, přesto, že mě neuvěřitelně přitahoval. Jeho chlapská vůně...


Položil skleničky na konferenční stolek a do obou rozlil rudé víno. Odložil nedopitou flašku do středu stolu a podal mi nalitý pohárek. Víno bylo už na dotek krásně vychlazené. Pomalu jsem si přiložila sklenku k mým rtům, ale jeho ruka mě zabrzdila.
"Chcel by som, abysme si pripili na prítomnosť. Bez ohľadu na to, aká je. Lebo človek by nemal žiť minulosťou a už vobec nie budúcnosťou. Ďalej by som si chcel pripiť na naše spoločne strávené okamihy... lebo sú pre mňa tie najkrajšie."
Usmála jsem se. Vždycky věděl, co má říct. Vždycky mě jeho slova přesvědčovala o jeho temperamentnosti a skvělé osobnosti.

Zadívala jsem se znovu na film. Bála jsem se Mirovi věnovat jen jeden jediný pohled, protože by se mé tělo znovu rozklepalo. Nevěděla jsem, co mám dělat. Jeho tělo se nenápadně opíralo o té mé. Milovala jsem to. Milovala jsem romantické chvilky, které dokázal vytvořit jen on. V poslední době jsem už o pojmu romantika totiž neměla ani páru...
Jemně si o mě opřel hlavu. Byla jsem najednou klidnější, nic mě netrápilo a na vše jsem zapomněla, když jsem ho začala hladit po blonďatých vlnitých vlasech a prsty se v nich probírala. Chvíli jsem měla pocit, že usnul, ale dal mi najevo pravý opak. Pomalu mi zasunul ruku pod záda. Celá jsem se otřála. Jeho dotek byl jako elektřina. Přesto nezabolel, ale vnesl mi do těla příjemný pocit. Pravou rukou začal něžně hladit mou nohu. Začínal od kolene a postupoval stále výš až na stehno. Tam se zastavil a palce projížděl po celé délce. Když zajel ví pod mou minisukni, nevěděla jsem, co udělat. Zastavit ho, nezastavit? Tak šíleně mě lákal, tak strašně mě přitahoval. Nikdy se ale ke mně takhle nechoval. Tak proč to dělá...?

Najednou jsem se zadívala do jeho zelených očí. Oči lovce. Tryskaly z nich ohnivé plamínky plné touhy, vzrušení, vášně, ale zároveň něžnosti. Nikdy jsem nevěřila na takové situace z filmů, ale v tento moment jsem ji prožívala. Jeho vůně vyrazila všechny mé zbraně a upoutala pozornost všech mých smyslů. Byl neuvěřitelně sexy! Pomalu, s velkou trpělivostí se ke mně přibližoval, aby se mohl dotknout mých teplých, rozklepaných rtů. Vůbec jsem se nebránila, naopak. Rty jsem pevně sevřela ty jeho a vychutnávala jsem ji jejich chuť. Trochu jsem se nadzvedla a začínala jsem nad vším přebírat velení.

Najednou mi připadal bezmocný. Právě tohle mě na tom všem nejvíc vzrušovalo. Vůdcovsky, ale zároveň s něhou jsem mu začala rozepínat černou upnutou košili. Pěkně knoflíček po knoflíčku, stále níž a níž. Sledovala jsem jeho reakce.
Čím více jsem se přibližovala k pásku u kalhot, tím byl jeho dech zrychlenější. Když jsem se dostala k jeho lemu kalhot, rukama jsem sjela na pásek, rozepla ho a rukama jsem vjela pod jeho kalhoty. Teprve teď jsem cítila, jak moc je vzrušený. Vzala jsem do dlaně jeho penis a dlouhými tahy si s ním pohrávala. Čím víc nabírala moje tempo na rychlosti, tím víc se jeho dech zrychloval a zesiloval na hlasitosti. Měla jsem pocit, že už moc dlouho nevydrží. Přímo agresivně si mě přitáhl k sobě, aby mě mohl políbit. Na rty, na krk, když mi začal ocucávat ušní lalůček, přiváděl mě k šílenství. Pomalu přecházel jazykem níž a níž. Za sebe zahodil mou podprsenku a dlouze se věnoval mým prsům, zahrnoval je táhlými polibky. Dlouhými štíhlými prsty začal do mě něžně vnikat. Po pár minutách jsem to už nesnesla. Posadila jsem se na něj obkročmo. Silně si mě k sobě přitáhl a opatrně do mě vnikl. Naše těla se rychle sladily do rytmických pohybů, což nás rychle přivádělo do sedmého nebe. Vrchol ani jednoho z nás na sebe nenechal dlouho čekat. Oba jsme se třásli vzrušením a věnovali si několik romanticky dravých polibků, zatímco naše tělo ovládal někdo zcela "jiný".

Po milování jsme jen tak leželi na gauči a tiskli k sobě svá rozpálená těla. Společně jsme se vydýchávali, občas si vymněnili něžný polibek. Hladila jsem ho po hrudi.
Možná bych si teď měla dělat starosti s tím, že jsem svého nynějšího přítele podvedla. A ještě ke všemu se svým nejlepším kamarádem, se kterým jsme k sobě nijak víc jak kamarádi nikdy nechovali. Ani jeden z nás netušil, co bude dál, ale veděli jsme, že v tuhle chvíli o tom ani přemýšlet nechceme. Užívali jsme si společné chvilky a já spokojeně přejízděla dlaní po jeho předloktí...

Ještě nikdy jsem nic tak silného, jako je Mirova přítomnost, necítila....
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 rosemaid-girl rosemaid-girl | 10. října 2012 v 21:45 | Reagovat

nemohla nikdy cítit nic silnějšího než Mirovu přítomnost, protože nic silnějšího a krásnějšího neexistuje! :D
ale krásně napsané! chválím! ;) :-*

2 nikys20 nikys20 | Web | 11. října 2012 v 0:33 | Reagovat

Je to dokonalost nemám slov wow

3 MICHAELA MICHAELA | 13. října 2012 v 10:30 | Reagovat

POVIDKA DVOJÍ TVÁŘ SNAD DOUFÁM BUDE.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama